neděle 27. února 2011

:)

Ačkoliv jsem dneska slíbila další článek, nejde to. Občas jsou dny, kdy nedokážu stvořit něco plodnýho a natož vtipnýho. Ten den je právě dneska.

SORRY :)

Normální článek bude zítra. Slibuju ;)

Aby se neřeklo, posílám aspoň jednu fotku. Jedna společná ze dne, kdy se soutěžilo, pilo a jedlo. Já akorát jedla, páč mi nebylo nejlíp z předchozí noci, ale o tom až zítra...
lepší kvalita obrázku je po rozkliknutí

neděle 20. února 2011

20

Dnešní článek nebude v tom klasickém pojetí jako vždy, ale spíš je to takových 20 bodů, co mě při psaní napadly a nebyly tady řečeny. A mám nějakou upřímnou náladu, tak si toho važte a užijte si toho, že to píšu, tak jak si myslím.

1. Začala jsem sledovat Big bang theory. A budu asi jedna z miliónu, když řeknu, že mě to nechytlo. Nejspíš to nějak dokoukám, ale víckrát si to už nepustím. Radši si pustím Little Britain nebo IT crowd, asi popátý. Sorry všem fanouškům TBBT.

2. Mám ofinu. Po půl roce přemlouvání a odrůstání mi došla trpělivost. Sponek a gumiček jsem si užila za svou basketbalovou dráhu až dost, takže přišlo na řadu radikální řešení a to nůžky. Celkový čas - 10 minut. Spokojenost - největší. A právě si připadám jak na nějakým fashion blogu (zítra se pro vás vyfotím ve svých sexy teplákách)

3. Dostávám se do svého anglického levelu. KONEČNĚ!!! Už bylo načase. Moje neschopnost vytvořit otázku či kruté gramatické chyby (He have...) mě už vytáčela.

4. Začínám pracovat na své bakalářce. Kéž by mi to vydrželo co nejdýl. Prozatím musím vymyslet smysluplný dotazník a získat 100 respondentů. Pohoda.

5. Nesnáším letošního angličtináře. Nejspíš si myslí, že mám v červnu jenom na práci angličtinu nebo co. I když ájinu miluju a učím se ji ráda, v červnu opravdu nebude času nazbyt. Kéž by své požadavky pro Erasmáky zveřejnil dřív. Mohla bych si dát tady pokročilou ájinu a mít aspoň zápočet z krku. Takhle mě čeká writing, listening a gramatika.
Celkově červen bude skvělé období - 3 zápočty z jazyků (špániny a frániny se jentak nevzdám), testy, prezentace, 2 přečtené knihy v ájině, zpracované dotazníky a jako bonus 8 zkoušek.

6. Vzdala jsem nejtěžší předmět tady na Kypru. Jeho jméno - Investments, portfolio management. Předmět je pro magisterské studium a já jsem tam byla suverénně nejmladší (ostatně jako skoro všude). Ostatní Erasmáci jsou starší než já o rok, 2, ale klidně i o 4 nebo 7 roků. Vlastně věkově mně nejblíž je Angličan Garreth, který má ale značnou jazykovou výhodu.
Snaha o zdolání tohohle předmětu byla, ale ztroskotala na projektu, který tvoří pětinu celkové známky. I když nám s projektem hodně pomohl právě Garreth, tím že nám to celý vysvětlil, při projektování doma jsme zjistily, že tudy vlak opravdu nepojede.
Naštěstí nesplnění tohohle předmětu pro nás nemá extra následky, protože jsme měly právě jeden předmět navíc, kdyby se něco nepovedlo. No tak už se nepovedlo v únoru. Teď musíme dát ty zbývající předměty.

7. V životě jsem se nesetkala s městem, které se v angličtině jmenuje Istambul. To M mě tam vysloveně vytáčí. Co mě na tomhle baví, tak že tohle napsal člověk, který si právě tady na Kypru hraje na toho nejchytřejšího a nejlepšího.
Jenže jestli jsem na něco háklivá, tak to jsou špatný zeměpisný názvy. Jo, asi bych se měla starat o svůj projev v češtině, ptž ten taky není dokonalý, ale tohle mi fakt vadí. Teď si můžete otevřít všechny moje předchozí články a najdete spoustu chyb a já o nich vím (např.: podařilo se mi někde napsat ůterý), ale když mě někdo zve na akci jménem Istambul nebo když lidi chtějí posílat peníze Haity, tak jsem zlá a protivná. Sorry.

8. Asi poprvé v životě jsem pozřela omamnou látku. A stále žiju. Včera jsme měli akci jménem Super juice international party (tak nějak) a právě Super juice je tady známý nápoj (s tajnou ingrediencí, kterou vám nikdo neprozradí), kterého když vypijete 2 kelímky, tak jste našrot. (Nejen) na svých českých kolegyních jsem to viděla docela dost zřetelně. Po dvou kelímcích sotva chodily a mluvily. Já vypila kelímek a půl a ani to se mnou nehlo. Tak nevím, kde byla chyba :D

9. Konečně jsem koupila pár pohledů. Co se týče pohledů, tak jsem až moc vybírává. Nejlíp jenom jedna fotka s nápisem místa. V jednoduchosti je krása, žádný přeplácanosti. Nevím, čím to, ale tady fakt nejsou hezký pohledy. Až dnes jsem našla jeden, co se mi fakt líbil a ani mi nějak nevadí, že tam jsou 4 obrázky místo jednoho. Barevně k sobě sedí. Tak jsem jich koupila 5, vybrala adresy prvních šťastlivců a někdy je pošlu. Schválně jsem vybrala lidi, co se navzájem neznají, aby mě nepomlouvali za zády, že mají stejný pohled. Takže pohledy půjdou do Ostravy, Vsetína, Hradce, Pardubic.

10. Začínají se mi líbit řecké songy = to je špatný. Myslím, že po návratu domů po 9 měsích strávených v podobných oblastech, budu od řeckého jazyka, hudby, mentality lidí nejmíň na pár let vyléčená.

11. Minulý pátek + víkend jsme byli na výletě v Paphosu. Místo je to nádherné, ale výlet měl své ALE.
Jelo nás cca 15, jestli chcete chodit po památkách v tomhle počtu, tak je to pěkná blbost. Protože se najdou lidé, co to nebaví a zbytek se jim musí přizpůsobit. Celková ta domluva na něčem je horší a tak. Zlatý loňský Rhodos, kdy jsem cestovala sama, max. ve 3 lidech.
Na přelom března/dubna se chystáme právě do zmíněného Istanbulu. A jede nás 12. Opět ideální počet.

12. Stále o Paphosu. Není dobré jezdit na výlety, když jste nemocní. Jednu chvíli mi fakt nebylo do smíchu. Po návratu domů jsem skoro 2 dny proležela, prokašlala, ale nyní už jsem zdravá rybička (právě mě napadl idiom as fit as a fiddle).

13. Taky jsem v Paphosu poznala více některý lidi. Je rozdíl jestli s nimi strávíte 3 hoďky ve škole a nějaký večery na akcích a jestli jste s nimi téměř vkuse. Obzvlášť právě Mr. Perfect, který zorganizoval celý výlet a zároveň je hlavou výletu do Istanbulu mě vytáčí. Jeho pravidlo, že každý musí vymyslet nějakou hru na večer, mi přišla jako blbost. Ať mi nikdo netvrdí, že se 15 lidí nedokáže zabavit jinak než hraním her.
A když se mě večer ptal, kde je moje hra, jednodušše jsem odpověděla, že není můj táta, aby mi rozkazoval, co mám dělat a co ne. Podíval se na mě sice hnusně, ale je mi to jedno. Jsem zlá holka.

14. Nevím, jestli na mě působí ještě ten Super juice, ale můj i-pod v sobě schovává neskutečný songy. Kolikrát písničky přepínám, protože mě nebaví, ale teď se mi všechny líbí. To tu dlouho nebylo :)

15. Musím se pochlubit svou sestrou. Ve svých 8 letech vyhrála recitační soutěž na prvním stupni u ní na základce. Jsem na ni pyšná. Hlavně je přesný opak než já. Zatímco já v jejich letech zkoušela poprvé plácat do basketového míče a celkově míčové hry je moje parketa a na aerobik mě nikdo nedostane, ona aerobik a vystupování před lidmi miluje.

16. Mám takový nepříjemný pocit, že jsem ztloustla. Od příštího týdne začínám chodit do posilovny, squash, body combat, klidně i běhat. Takhle by to dál nešlo.

17. Ještě zpátky k Paphosu. Byli jsme tam v britské restauraci na večeři. Ne všichni, převážně jenom holky. Paphos je znám tím, že si tam lidé z Anglie kupují domy a v důchodu tam pak bydlí. No ale v restauraci se mi opět potvrdilo to, že se celá východní Evropa (kam každý ze západu řadí i Čechy) má ještě hodně co učit, co se týče chování a společenského vystupování. Klidně mě za tenhle názor nesnášejte, ale je to pravda.

18. Právě mi přišel mail od taťky, jestli nechci jet na léto do Německa. Možná někdo ví, že mám německé předky bydlící v Kolíně nad Rýnem. Popravdě, chtělo by to zlepšit moji zesláblou němčinu. Už tak jsem chtěla letos chodit do jazykovky, ale kvůli Erasmu mi to nevyšlo. Uvidíme, necháme to ještě plavat.
Když jsem u těch budoucích plánů, už se mě pár lidí odsud ptalo, proč tady nezůstanu v létě. Na jednu stranu by to bylo super, na druhou stranu si nedokážu představit to vedro v srpnu. Jesliže loni na Rhodosu jsem chcípala vedrem, nevím co bych dělala tady, když je to ještě o 200 kiláků jižněji.
Stejně mě nejvíc láká letní au-pair v Holandsku, ale to letos nepřipadá v úvahu. Potřebuju si udělat praxi.
Od kamarádky mi bylo vřele doporučeno, ať si najdu jiný koníček než cestování. Že prý mi nebude trpět to, že nejsem věčně doma. Myslím, že to vyměním za šachy :)

19. Nesnáším svůj foťák, co mám s sebou na Kypru. Se slzou v oku vzpomínám na zrcadlovku, která zůstala doma. Příště už tuhle chybu neudělám. Ani fotit mě nebaví, když předem vím, že ty fotky budou hrozný. Fňuk.

20. I po třech hodinách psaní tohohle článku, můj i-pod hraje pořád jeden hit za druhým. Jsem nadšená :)

Na závěr, než přidám fotky, chci říct, že by se mohlo zdát, že mám blbou náladu, ale nemám, věřte tomu :)
A nyní už pár fotek....

Poslední fotka ze zrcadlovky z domova...aneb jak to vypadalo u mě na stole ve zkouškovém

S Katerinou v Paphosu

Troška tý historie z Paphosu


Trošku mě ohodila vlna :)

Téměř celá výprava

A na závěr jedna lednová sesterská


Mějte se krásně ;)

středa 9. února 2011

4 týdny

Uuuuuu dneska slavíme 4-týdenní výročí. Tedy jenom obrazně řečeno. I když je dnes středa a to znamená v místním slangu pouze jediné slovo a to "Ithaki", dneska tento klub vynecháváme a budem večer koukat jenom na film. Protože čas na oslavu bude zítra, pozítří a o víkendu. :)

Opět mi bylo vynadáno. Protentokrát samotnými rodiči. Nejste jediný komu jsem se neozvala. A na rovinu říkám, že tenhle článek píšu napotřetí, začala jsem v pondělí, včera pokračovala a dneska ho celý smazala a jedu odznova.

A protože se mi stále nechce nějak extra psát, zkusím to zkrátit.

Minulý týden jsem zažila spoutu zajímavých událostí. Jedna z nich byla narozeninová oslava Španělky Gador. Nebo třeba pre-party (česky výraz před-párty je prostě divný) u kamaráda z Francie, který má bezpochyby nejzajímavější bydlení za všech a samozřejmě Ithaki (byla středa).

Zpívaly jsme všechno nejlepší v češtině (oslavenkyně uprostřed - můžete hádat, kolik jí je, ptž to stejně nikdo neuhodnete):)

Asi nemá cenu popisovat, s kým jsem se tam bavila, co jsem tam pila a co se tam dělo. Ale tak třeba: u Gador jsem večer dělala chvíli barmanku a byla jsem ta nejopilejší barmanka na světě, ale stejně ode mě někteří odvážlivci chtěli něco namíchat. A třeba v Ithaki mi Bastiaan olízl paži - namátkou vybrané akce, co si pamatuju.

Barmanka

Nick nás má rád

Pak si taky pamatuju, že pro mě a Janču uvařili kluci jídlo ve 2 ráno. A ne ledajaké jídlo, ale naprosté delikatesy. A pak jsme s nima hrály flašku. Ne na pusy, ale na pravdu. Zajímavé, co se člověk občas dozví. Až nakonec se šlo spát v 6 ráno.

Když už jsme u jídla, tak minulý týden udělala Francouzka Magali francouzskou večeři. Celý její obývák se proměnil ve velkou palačinkárnu, kde se sešlo na 15 lidí pochutnávajících na palačinkách s nutellou, marmeládou a tak. Na tyhle sladký věci nejsem, ale tohle byla dobrota.

A ještě zůstaneme u jídla, protože tohle pondělí jsme pro ostatní vytvořily českou večeři. Naše menu se skládalo z: česnekové polévky, bramborových knedlíků plněných uzených a se zelím, štrůdlu a perníku, Becherovky a českých piv.
S Jančou jsme vytvářely knedlíky. To blbý těsto jsem musela hňácat rukama, protože toho bylo tolik, že vařečka by se v něm ztratila (přeci jenom knedlíky pro 19 lidí je docela slušný počet). Ale nakonec, po útrapách s těstem, nakonec to byly vynikající knedlíky, na kterých si všichni pochutnali. A došlo i na to, že druhý den přišli 2 kamarádi dojíst zbytek knedlíků.
To blbý těsto nám ještě zbylo. Plánujeme koupit jablka a udělat (pokusit se udělat) knedlíky na sladko.

Poprvé v životě jsme s Jančou vyráběly knedlíky...a povedly se

Jeden dezert prosím

Všechny tyhle hladové krky jsme nakrmily

Jak papaj

Včera už nám tady taky začalo pořádně jaro, jak má být. I když pořád potkáváme Kypřany se zimníma botama a v čepicích, dalo už by tady chodit jenom v tričku. Zavedli jsme novou tradici s ostatními a to odpolední vysedávání na balkóně a vykecávání. Dnešního odpoledního posezení jsem se ale nezúčastnila, protože mě skolil mírnej bacil a radši jsem celý odpoledne prospala. Na otázku, jestli je mi líp, odpovídám: Ano, trochu je.
Do zítřka budu zdravá jako řípa. :)

A protože tady jíme hodně, tak taky hodně kynem. Možná proto jsme dneska ráno naklusaly do posilovny a daly si do těla. Co je divné, tak možná to, že mě nic nebolí. Uvidíme zítra ráno, až nebudu moct vstát.

Aby nebylo našeho užívání dost, tak minulou neděli jsme byli na výletě na tureckou "okupovanou" stranu. Turecká Kyrenia byl náš cíl. A jak se často říká, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, dovolím si tvrdit že to není pravda.
Zaručeně nejhezčí pohled na svět je z hradu v Kyrenii, kdy vidíte na celý přístav, na moře a jediné, co vám chybí je akorát ten kebab v ruce. Tohle místo je naprosto parádní a musím tam ještě někdy podívat znova.
Po Kyrenii jsme se vydali kousek dál do Bellapais. To je místo v horách, kde najdete nejen nádherný výhled do okolí ale i starý hrad/kostel/nevím co. Nevýhodou bylo, že tam byla sakra zima, jak zapadlo slunce za hory. Aneb jak pronesl jednou náš Ital "fucking cold". Tohle slovní spojení se stalo populární a někdy vám popíšu celý příběh.

Všichni účastníci výletu do Kyrenie


Pohoda...zajímavé bylo, že konec tohole ochozu nebyl nijak zajištěn...spadneš - tvoje mínus

Bellapais

Dost bylo zábavy, protože tady máme studovat, že ano. Aby mi trochu splasknul hřebínek, tak takhle škola není zrovna nejjednodušší. Naše 4 předměty mi daj hodně zabrat. V jednom předmětu vůbec nechápu o co jde, další sice chápu, ale nedávám si domácí úkoly, ve třetím pak sice vím o co jde, ale učitel jede jak stroj a ne všemu rozumím, jediný Principles of auditing by mohlo být v pohodě až na tu tlustou bichli aneb učebnici.
Březen a zkouškové v květnu si rozhodně užiju.

Byla jednou jedna malinká a roztomilá učebnice na Principles of auditing

To bylo trošku z negativních zpráv, přejdem zase k pozitivním. Tenhle pátek + víkend jedem opět na výlet. Do Paphosu. Naprosto neznámé místo pro mě. Ale...na listu 100 míst, které musíte navštívit předtím než zemřete, se toto místo vyskytuje. Tudíž to bude určitě stát za to. Pojede nás asi 13 lidí, tak to snad bude lepší výlet než lednový Troodos.

A plánujem Istanbul. Na začátek dubna, takže kdy by měl někdo zájem, počkáme se na letišti.
Začínám si zvykat na různé akcenty angličtiny. Učitelů, kamarádů, všech. Občas člověk nechápe, co chce ten druhý říct, ale většinou je to sranda. Ovšem nejvíc sexy anglický přízvuk mají Britové, co si budem povídat. Možná je to ovlivněné moji slabostí pro Británii - seriály, humor etc...Nezahrnovat tam prosím styl oblíkání Britek, myslím že jako lehká děva se neoblíkám...

Toť asi vše. :)