pondělí 18. dubna 2011

20 podruhé...

Protože si pořádně nepamatuju, co se kdy kde stalo, přecházím znovu k 20ti bodů, které mě při psaní napadly.

1. Dneska mi oficiálně začínají 2-týdenní prázdniny. To může některé z vás naštvat. Některé možná naštve ještě víc, když řeknu, že neoficiálně to jsou 3 týdny prázdnin. 2. května nám totiž začíná něco jako svaťák, ale nevidím to tak, že bych se celý ten týden učila. Tak tedy 3 týdny :)

2. Představa dalšího svaťáku ve mně asociovala vzpomínky na ten první. Nikdy více. Lepší dietu neznám.

3. Vlastně znám. Na vlastní kůži jsem si ji před pár dny zažila. Minulý pátek se tady konala Graduation párty, což je oslava všech absolventů odcházejících ze školy. Byla to promenáda různých oborů, které měli vždycky stejné trika, pilo se, tančilo se a já se ve 4 odpoledne ožrala tak, že jsem byla ráda, že jsem došla domů. Jak mi bylo večer a druhý den radši ani nebudu popisovat. Dieta k nezaplacení. Osobně doufám, že ji vyzkouším až za hodně dlouho.

4. Ještě před prázdninama jsme si musely splnit pár školních povinností. Jedna z nich byla závěrečná zkouška z Principů auditingu. Na ní jsem se učila den předtím a ještě dopoledne před zkouškou. A byla to sranda. Učitel řekl, že máme na zkoušku hodinu a půl, já se za 25 minut zvedla, odevzdala plný papír a užila si nechápávé pohledy jak spolužáků, tak i učitele. Ale tak když mám všechno zodpovězený, nebudu tak přece další hodinu čekat.

5. Další školní povinností byl projekt na Řízení lidských zdrojů. To mě stálo trochu nervů. Když mi totiž jeden kamarád, co měl za úkol vytvořit závěrečný dokument ve Wordu, poslal svou finální verzi (v den prezentace), málem mě kleplo. Hned první co bylo blbě, byly naše jména. Jsem zvyklá, že lidi komolí moje příjmení, ale aby mě někdo přejmenoval na Martina Zambruska, je masakr. Pořád se tomu musím smát. Takže po zasmání nastalo předělávání celého dokumentu, odprezentování před třídou a Artemisem (učitel) a nyní můžem jen radostně čekat na hodnocení.

6. Stýská se mi po českém jídle a ani nevíte jak. Přijde mi, že je to ještě horší než loni v Řecku.

7. Ale na druhou stranu se mi nechce vůbec domů. Dobře chybí mi ještě pár lidí k životu, ale jinak by mi vyhovovalo ještě chvíli tady zůstat. Vidina těch 8 zkoušek, testů, přívítávání se se všema a hloupé dotazy od těch, co nečtou blog a zeptaj se Jak bylo?, mě vůbec neláká.

8. Udělala jsem velký krok kupředu a řekla konečně našim o Garrethovi. A uvedu jejich první reakce:
Taťka: Doufám, že fandí Manchesteru United
Mamka: Sakra...to abych se začala učit zase anglicky. A doufám, že to není černoch.
Co na to říct? Že jsou skvěli :)

9. Ještě chvíli o Anglii. Dávno, předávno jsem psala, že chci jet na pracovní stáž příští rok. Dneska ráno jsem psala do jedné anglické agentury, jestli to je vůbec možné atd. a hned za 10 minut mi odpověděli, že by mi určitě něco našli. Že by příští rok byl strávený v Anglii?

10. Od zítřka začínáme cestovat, jak se sluší a patří. Nejradši bych si půjčila auto na pár dní, ale bohužel to padá protože:
- auto si může půjčit osoba starší 25ti let
- řidič musí být starší 21ti let
= nesplňuju ani jednu podmínku....tak teda přicházejí na řadu autobusy a s tím spojená hromada trpělivosti.

11. Všem tady přijeli rodiny, přátelé, přítelové, manželky atd. a nám s Jančou tady přijela učitelka z UHK z FIMky. Libuše Svobodová, kdyby se někdo zajímal.

12. Kdyby přijela sama, byly by to perfektní dny. Jenže přijela s manželem a malým dítětem. Malému Tomáškovi mohlo být kolem roku a půl, velkému Jirkovi asi kolem třiceti. Ve čtvrtek jsme s nima byly podruhé v Kyrenii, kde bylo snad ještě krásněji než minule. Fakt to tam mám ráda.

13. Na malého Tomáška se muselo všude čekat a to neskutečně unavuje. Po celém dni jsem si říkala, že malé děti jsou nejlepší forma antikoncepce.

14. A velký Jirka se projevil jako typický Čech. Nevím, jak dlouho bude ještě Čechům trvat, než jim dojde, že když mluví česky s kyperskou/řeckou/tureckou obsluhou nikdo jim nerozumí. To samé Poláci. Jsem na tohle alergická od loňského Řecka, kdy s náma Poláci (netušící, že jsme Češky) bavili polsky. Děs a hrůza.

20. A jsme na konci :D Nějak mě nenapadá, o čem psát, tak to ukončuju předčasně a jdu odpočívat. Zítra ráno totiž vstvám v 6 a vyrážíme s Jančou na výlet. Ať žijou prázdniny. Fotky nebudou, ptž bych sem dala stejně ty samé jako na facebook.
Pa ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat