Po témeř 4 měsících se hlásím zpět s blogem.
Trošku jsem ho přestavěla, jak jste si určitě všimli.
Mým přestavbovým heslem se stalo staré, známé "v jednoduchosti je krása". Tudíž je design obyčejný zeleno-šedý (avšak barvama z fotek to tady bude určitě hýřit) a název je zkrácen na jednoduché Ve světě (obyčejná 2 slůvka, která vyjadřují přesný účel tohoto blogu).
Taky jsem přidala možnost sledovat blog pomocí e-mailu a možnost napsat pod článek komentář, i přesto že nemáte účet na Google.
I po změnách zde najdete všechny moje předchozí články, takže můžete zabrousit i do doby před 2 lety.
Já jsem tam třeba zabrousila a osobně bych chtěla zkritizovat své články z Kypru. Slibuju, že už si zde nebudu vylívat srdce a psát o blbostech.
Od podzimu se toho změnilo hodně. Od osobního života až po barvu mých vlasů. A v neděli se ještě změní moje bydliště, páč jedu na 5 měsíců na Taiwan. Tak se těšte, protože tohle bude teprv jízda!!
pátek 10. února 2012
pátek 14. října 2011
Lákadlo na příští rok ;)
5 zemí, 3 měny, spoustu nových přátel a tisíce fotek. Takhle bych uzavřela letošní rok, který hodnotím (z hlediska cestování) velmi pozitivně.
Nedávno u mě proběhla post-Erasmus deprese. Kdo ji nezažil, tak to nechápe. Kdo ji zažil, tak mi kýve na souhlas.
Nechybí mi Kypr jako takový, ale chybí mi lidé okolo, Ithaki, vedro, moje spolubydlící, mezinárodní večeře,...je toho hodně.
A protože jsem nezmar, hodlám ve svých cestách pokračovat. Příští rok - směr jihovýchodní Asie a studium na Taiwanu.
Nejvíce jsem z tohohle odjezdu překvapená asi já osobně.
Nejdřív se mi nechtělo jet. Pak zase chtělo. Pak opět nechtělo. A furt dokola. K přesvědčení nakonec "jet" mě navíc odrazoval pohovor s rodičema. Taiwan pro mne totiž znamená prodloužení studia o rok a dluh u rodičů. Závěrečný pohovor s taťkou proběhl v klidném a uvolněném stylu a když nakonec řekl "Já s tím souhlasím, tak jeď", chtělo se mi stavět stojky na hlavě.
Dnešní den jsem strávila tím, že jsem najdřív u nás ve škole zkoukla všechny prezentace o Taiwanu, seznámila se s minulýma studentama tam, taky s první Taiwankou (který jsem teda popravdě moc nerozumněla) a odpoledne projížděla fotky a statusy mých kamarádů, kteří tam letos byli.
A začínám se těšit :)
Ovšem papírování a práce okolo je daleko víc než u Erasmu - přihlášky, testy HIV, očkování, pojištění, víza, letenky, mezinárodní průkazy - toť náplň mých příštích měsíců. Přičtu-li k tomu studium tří jazyků a další věci okolo, tak mám o zábavu postaráno.
Dopředu říkám, že nenavštívím Čínu a Japonsko. Hledejte za tím jakékoli důvody. Jedním z důvodu je, že nehodlám rodičům splácet 100 tisíc. Opravdu ne. Dále Japonsko si osobně šetřím na později, kdy ho chci procestovat od severu po jih, ptž je to můj sen odmala.
Takže tak. Užívejte podzimu, zimy a já se zase ozvu v lednu/únoru. Pro teď si dávám menší pauzu :)
Abych se rozloučila pořádně, posílám fotky z letošních cest a video z dnešní prezentace, které na mě udělalo velký dojem aneb závěrečný miš-maš.
Pa ;)



















Zapomněla jsem poděkovat všem svým kamarádům za to, že se na mne i po mých příjezdech nevykašlali a dále se se mnou baví. Ti, kteří si mě mažou z přátel, pomlouvají za zády a bůhvíco ještě, tak ti jsou mi už upřímně u pr.....
Takže opravdu děkuju a pošlu vám zase pohled ;)
Nedávno u mě proběhla post-Erasmus deprese. Kdo ji nezažil, tak to nechápe. Kdo ji zažil, tak mi kýve na souhlas.
Nechybí mi Kypr jako takový, ale chybí mi lidé okolo, Ithaki, vedro, moje spolubydlící, mezinárodní večeře,...je toho hodně.
A protože jsem nezmar, hodlám ve svých cestách pokračovat. Příští rok - směr jihovýchodní Asie a studium na Taiwanu.
Nejvíce jsem z tohohle odjezdu překvapená asi já osobně.
Nejdřív se mi nechtělo jet. Pak zase chtělo. Pak opět nechtělo. A furt dokola. K přesvědčení nakonec "jet" mě navíc odrazoval pohovor s rodičema. Taiwan pro mne totiž znamená prodloužení studia o rok a dluh u rodičů. Závěrečný pohovor s taťkou proběhl v klidném a uvolněném stylu a když nakonec řekl "Já s tím souhlasím, tak jeď", chtělo se mi stavět stojky na hlavě.
Dnešní den jsem strávila tím, že jsem najdřív u nás ve škole zkoukla všechny prezentace o Taiwanu, seznámila se s minulýma studentama tam, taky s první Taiwankou (který jsem teda popravdě moc nerozumněla) a odpoledne projížděla fotky a statusy mých kamarádů, kteří tam letos byli.
A začínám se těšit :)
Ovšem papírování a práce okolo je daleko víc než u Erasmu - přihlášky, testy HIV, očkování, pojištění, víza, letenky, mezinárodní průkazy - toť náplň mých příštích měsíců. Přičtu-li k tomu studium tří jazyků a další věci okolo, tak mám o zábavu postaráno.
Dopředu říkám, že nenavštívím Čínu a Japonsko. Hledejte za tím jakékoli důvody. Jedním z důvodu je, že nehodlám rodičům splácet 100 tisíc. Opravdu ne. Dále Japonsko si osobně šetřím na později, kdy ho chci procestovat od severu po jih, ptž je to můj sen odmala.
Takže tak. Užívejte podzimu, zimy a já se zase ozvu v lednu/únoru. Pro teď si dávám menší pauzu :)
Abych se rozloučila pořádně, posílám fotky z letošních cest a video z dnešní prezentace, které na mě udělalo velký dojem aneb závěrečný miš-maš.
Pa ;)










Zapomněla jsem poděkovat všem svým kamarádům za to, že se na mne i po mých příjezdech nevykašlali a dále se se mnou baví. Ti, kteří si mě mažou z přátel, pomlouvají za zády a bůhvíco ještě, tak ti jsou mi už upřímně u pr.....
Takže opravdu děkuju a pošlu vám zase pohled ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)