Správný a nefalšovaný řidič Kypřan

Jak takovýhle člověk vypadá? Tak zaprvé má auto. Auto, které není staré více než 5 let a které má volant na pravé straně. Za druhé, jezdí v tomto autě sám, maximálně s jedním spolujezdcem. Za třetí, nezná jízdní řády autobusů. Za čtvrté, s radostí troubí na slečny čekají na zastávce na autobus.

Tohle jsou moje úvodní poznatky po týdnu na Kypru. Ahoj všichni :)
Mám za sebou první Erasmus párty, první hodiny ve škole, první rozčílení se kvůli busům, první výlet k Turkům za hranice a první zamilování se. A o všem se dnes rozepíšu.

Ani nevím, kde končí můj minulý článek, ale mám tušení, že o přechodu za hranice tam zmínka nebyla. Minulou sobotu se zvedla naše početná skupina Erasmáků bydlících na Nicolaou Katounta 20 a že půjdem do turecké části Nicosie. Cestou jsme nabrali další posádky až nás bylo nakonec asi 12 lidí, co si to mířilo k hraničnímu přechodu. Zastoupeny byly země: Británie, Polsko, Holandsko, Francie, Španělsko, Itálie a nejvíc lidí z Čech. Je fakt, že Čechů je tenhle semestr na Kypru opravdu hodně.
U hraničního přechodu vyplníte papírek se jménem, číslem pasu a národností. Na tohle vízum pak dostanete razítko a můžete jít přes hranice. U Turků jsme byli jenom chvíli, koukli do jedný mešity, nakoupili si olivy a další věci a šly zase zpátky. Byla totiž sobota a pořádal se ovocný trh.
Ovocný trh je každou sobotu a středu ve městě od rána do odpoledních 4 hodin. A najdete tam všechno možné ovoce a zeleninu. A když přijdete ve 3, tak už mají spoustu věcí dost slevněných, takže se dá koupit všechno levně. S Jančou jsme si koupily jablka, pomeranče, rajčata (těch bylo fakt hodně a jen za 55 centů ), okurky a tak. Tuhle sobotu tam půjdem zase :)

Na tureckou stranu Nicosie musíte mít pas. Ať už s čipem nebo bez :)

První společná

V turecký měšitě


Neděli jsme pak jenom prospaly. Po celém týdnu, kdy toho bylo fakt hodně, na nás padla únava a nedělaly jsme nic.

Tohle pondělí už nám začínala škola, takže jsme šly na první hodinu a teď nevím zrovna jaký předmět.
Nicméně naše předměty jsou (můžete se pokochat pohledem, já se budu pak kochat pohledem do 1000stránkových knih, co mají sloužit jako učebnice):
Principles of Auditing,
Human Resource Management,
Money, Banking and Financial Markets,
Investments and Portfolio Management

a měli jsme zapsanou i Academic English, ale kurz byl plný a musely jsme si místo toho dát Invest. and Portofolio mng.
Tento týden to byly spíš takové úvodní hodiny, kdy nám učitele rozdali papír se sylaby, učebnicemi a naplánovanými zápočťáky. Polovina března bude krutá doba.
Až na Invest. a Portfolio, kde už jsme začali probírat látku. A byl to masakr. Myslím, že tenhle předmět mi bude dělat celkem problémy a moc se na něj nětěším, ale nenadělám s tím nic.

Včera jsme šly do knihovny podívat se na učebnice a nenašly jsme je. A protože na naší uni je zakázáno používat kopie učebnice či nějak kopírovat, budem doufat, že nám učitele budou látku posílat na mail nebo nebude učebnice potřeba. Jedna učebnice = cca 50 euro. Za jeden semestr mi to přijde sakra hodně. Učitelé na uni jsou taky kapitola sama o sobě. Na jedný fakultě učí nositel Nobelovky za ekonomii, pak třeba bývalý ministr zahraničí. Nás např. učí člověk, co má dva tituly z Ameriky. S naší UHK a doktorandama to moc porovnávat nejde.

Náš 4 měsíce starý kampus (čili vlastně nový kampus) je asi největší paráda celé školy. V areálu školy jsou palmy, kavárna, bar, jakýsi amfiteátr a mnoho jiných věcí. Máme tady i vlastní sportovní halu, ve který najdete moderní posilovnu, hřiště na squash, velkou halu, sál na aerobik atd. Prostě super. Dneska jsme měly jít vyzkoušet posilovnu, ale po včerejší párty to nějak nešlo.

No a samozřejmě je před školou obří, ale opravdu obří parkoviště pro studenty. Skoro každý tady totiž jezdí autem. A proto je MHD na tak mizerný úrovni. Prý tady ani ty autobusy loni nebyli, takže můžem být docela rádi, že letos už jsou, ptž do centra to máme 20 minut jízdy. Pěšky hodinu i víc. Empiricky ověřeno.
Autobusy pokud jedou, tak jsou moderní, ale taky se nám podařilo s Jančou narazit na námi nazývaný čínský bus. Vevnitř totiž byly červené závěsy, místo nápisů čínské znaky a místo sedaček gauče. Jízda číňanem pak byl zážitek k nezaplacení :)

Čekání na bus


Abych nemlela jenom o škole, tak přejdu k naší včerejší akci. Loučili se tady totiž kluci z Čech, co zde studovali zimní semestr. Poctily jsme je tedy svou návštěvou. Tyhle domácí akce v bytě jsou stejně nejlepší věc, ptž tam můžete vypít, co chcete a zadarmo :)Seznámily jsme se s dalšími lidmi a jsme pozvané na domácí párty k jednomu Francouzovi. Takže fajn.
A šly jsme spát asi ve 4 ráno. Ještěže ve čtvrtek nikdy nemáme školu. Ráno by nebylo moc dobrý.
Kluci nás taky namotivovali, když říkali, že je super si zajet do Izraele a Egypt že je fajn apod.
Dneska ráno jsem teda koukala na letenky všude možně okolo a nejen že Kypr samotný je drahý, tak i letenky má drahé. Kdybych chtěla objet Egypt, Izrael, Jordánsko, Turecko, tak jenom na letenkách mi padnou 2 měsíční stipendia. Docela mě to mrzí, hlavně to Jordánsko, který jsem chtěla vidět, ale bohužel.

Tak a poslední o čem chci dnes napsat je moje nová láska. Jmenuje se Halloumi a je to Turek. Je sice menší a o dost mladší, ale po našich společně strávených chvílích ho mám v srdci. I když on mě asi nebude chtít. Ale už jsem mu našla partnerku jménem Feta. Oba pospolu budou moje nejoblíbenější sýrová dvojka.
Jo Halloumi (čti chalumi) je sýr. Koupily jsme si ho na turecké straně a je skvělý. Do zeleninového sálatu či grilovaný. Obojí jsme zkoušely a obojí chutná božsky.
Takže dont worry s žádným Turkem volný čas netrávím :D

Večeře s grilovaným halloumi

Sendvič po kypersku

To by bylo ode mne prozatím vše. Snad jsem napsala, co jsem chtěla. A když ne, tak to zmíním příště. Posílám pusu do Čech (prý tam sněží nebo co :D) a veřejně chválím Janču, co dneska uvařila :)
Za odměnu pak udělám italský dezert panakotu, co znám z loňskýho Řecka.
Pac a pusu Bambuča :)

P.S.: Doma si pořídili skype, posílám fotku Lucky, jak se mnou telefonuje