Vaříme, sportujeme, cestujeme a máme se dobře

Byla jsem přátelsky upozorněna, že nepíšu, co je nového (Kde je sakra další článek!! - doslovný vzkaz na fb). Protože jsem holka hodná, píšu dnešní článek místo hodiny auditingu.
Popravdě jsem na téhle 3-hodinovce seděla ve třídě, ale pak volal učitel, že bude mít půlhodinu zpoždění a jestli chceme, můžeme jít. Tak jsme šly. Do Vienna bakery - to je pekařství asi 20 minut pěšky od nás a mají tam sušenky, zákusky, všechno na co si vzpomenete. Ještěže to je tak daleko, jinak bych tam byla furt.

Ale zpátky k minulému týdnu. Jestli zbytek pobytu bude vypadat jako předešlý týden, asi poprvé v životě obrečím odjezd odněkud (když nepočítám stěhování v 15ti).
Můžu říct, že jsme zabydlené, známe lidi u nás v baráku, známe předměty a víme, jak používat troubu a pračku. Takže pohoda.
Minulý týden jsme podnikly výlet do turecké části Nicosie společně s Alessandrou - skvělá kuchařka (Itálie) a Bastiaanem - konečně nějaký levoruký člověk na tomhle pravorukém světě (Holandsko). Turecká část je škaredá, zchátralá a večer bych tam nikdy nešla. Ale co tam stojí určitě za to, je jídlo. Dávali jsme si tam oběd a byla to dobrota (na FB fotka č. 48). Celý výlet akorát zkazilo to, že začalo neskutečně pršet. Nastal rychlý úprk směrem na autobus pěkně do bytu do tepla.

V pondělí jsme si šly s Jančou zahrát squash. Na to, že jsem to hrála asi podruhý v životě mě to sakra bavilo. Ruka a nohy mě bolely ještě 2 dny potom. A to vše bez poplatků, úroků a slevou 98,5% pro příště (v budoucnu chci vytvářet reklamní slogany :D). Odpoledne jsme pak měli poprvé předmět Principles of Auditing. Tohle je sice 3-hodinovka, ale díky fajn učiteli to dobře utíká. Často se nás ptal, jak se řekne tohle a támhleto v češtině, francouzštině, holandštině atd. Docela si naběhl, když se ptal na číslo 33. Pro cizince je tohle české slovo naprosto nevyslovitelné. :)

Minulý týden se tady rozjely mezinárodní večeře. Jako první s tím začala Alessandra z Itálie, která pro nás ukuchtila lasaně a tiramisu. Vařit pro 15 lidí a ještě takhle skvěle jako ona, to chce um. Vzdávám ji tímto hold. Příští ůterý jsme na řadě my s českou večeří. Vytáhnem přivezenou becherovku, koupíme Plzeň, které se dá tady v obchodech v pohodě najít a dáme jim knedlíky a budou koukat, jakou máme skvělou kuchyni.


A máme za sebou první Ithaki párty. To je bar, který každou středu pořádá akce nejen pro erasmáky. Je to open bar, takže zaplatíte 15 euro a pijete celý večer, co chcete bez dalšího vytahování peněženky. Soudě podle tajného počítání skleniček u sebe v hlavě, jsem těch 15 euro propila asi za hodinu. Tuhle středu jdem zase :)

V Ithaki s američanem Nickem, původem z Islandu, bydlícího v USA, jeden rodič je z Kypru. Nebo tak nějak. Kdo si to má všechno pamatovat. Začínám mít opět období, být na každé večerní fotce se skleničkou v ruce

No a v pátek jsme jeli na první pořádný výlet. Od našeho kyperského známého jsme se dozvěděli o výletu na Troodos. Masiv Troodos je nejvyšší pohoří na Kypru s nejvyšší horou Mt. Olympus. Jelo nás 6 Erasmáků, zbytek autobusu pak tvořili Kypřani. Na to, že se jelo na 2 dny, bych vám přála vidět ty jejich zavazadla. Tašky, krosny, kufry a já s Jančou akorát jednu tašku. Fakt netuším, co tam ti lidi měli. A dojmy z tohohle výletu? Zima, sníh a hnus. I když sobotní večerní akce patřila k těm fajn večerům a byla to sranda. V neděli zpátky do Nicosie, pořádně se vyspat a začít poslední lednový den a první únorové dny.

Sníh a my

Nesmím zapomenout na naše kulinářské umění s Jančou. Dneska jsme poprvé pekly kuře a byla to delikatesa. Nepochybně to bylo tím, že jsme kuře pořádně rozcvičily než se začalo péct. Pěkně protáhnout křidýlka, stehýnka, poplácat po zadečku, uřiznout kuži z krku a je to. Kuře je pak více šťastné, že může nakrmit tak skvělé slečny jako jsme my dvě.

Tadáááá

Ale já na kuře kašlu, mám totiž novou lásku. Ta z minula se mě stále ještě drží, ale americké cookies budou Challoumi sýru směle konkurovat. Už loni v Řecku jsem si pravidelně držela hladinu cukru v krvi díky těmhle sušenkám a tady budu pokračovat. Čerstvé americké cookies jsou moji miláčci. :)

Taky přihodím něco k budoucím plánům. Ruším Egypt. Nejsem blázen, abych tam v nejbližší době jela. Stát, kde nemaj vládu, trhaj hlavu sochám a vykrádaj, co se dá, mi za to nestojí. Ani ty pyramidy ne. Na druhou stranu tohle léto mě čeká Korsika. Nesouvisí to nijak s Kyprem, ale musela jsem se pochlubit.

Závěrečné poznatky: Nesdílejte lóže s Kypřanem. Zaručeně se nikdo nevyspí. Naše sobotní noc na Troodose byla k nezaplacení. Já, Janča a uprostřed Kypřan. To se pak dějou věci :D Samozřejmě kecám, ale fakt jsme se nevyspaly a Kypřan šel za trest klečet do kouta po zbytek noci.
Dostala jsem do kolen Řekyni Katerinu svou znalostí řečtiny. Sprosté slova, základní věty a některé potraviny, to je moje :). A ona mě taky dostala do kolen svým tričkem I love Prague a znalostí pár slovíček.

P.S.: Na závěr, 2 zákulisní fotky.

Momentální stav mého stolu. Fotka mých 3 múz (a to si fotky nikdy nikam neberu, ptž jsem typ člověka, co je zvyklý, že někoho nevidí půl roku), obálka s mojí úplnou adresou (zakrývat nic nebudu, ptž za mnou stejně nikdo nepřijede), můj nový mobil Samsung s kyperským číslem (kdo mi chce psát, pište mi na kyperské číslo, je to levnější - SMS za 2 centy:)) a obří kus čokoládového dortu, který se nedá sníst najednou


Skypová fotka ségry z minula měla pozitivní ohlasy. Tentokrát posílám sebe a když máte tak rádi, ty moje nevyžehlený vlasy,tak i s nima.