Ní hao

Neboli ahoj čínsky.

Za týden se mi v hlavě nahromadilo tolik myšlenek a poznatků, že se s nimi musím pochlubit. A protože jste loni měli hrozně rádi článek 20 (jsem líná sem dávat odkaz, hledej šmudlo), tak dneska to napíšu taky takovou formou.

1. Neumím řídit skútr. Je to hrozivé zjištění. O to horší, že všichni kolem mě (kromě Háni) už skútr mají. Nemůžu si půjčit auto? Prosím? Jsem ztracený případ. Avšak...já se nedám. Taiwanci to zvládnou, tak já taky. Budu si muset stáhnout nějaký motivační plakát od Barneyho.

2. Nejhorší věc na počasí na Taiwanu je to debilní vlhko. Před 2 hodinama jsme si vytřeli a stále máme mokrou podlahu. Žehličku na vlasy jsem mohla nechat doma. Ovce na 5 měsíců. Awesome. Nejspíš naší podlahu nasoukám do susičky na prádlo, aby konečně uschla.

3. Další hrozivé zjištění je to, že přes den nám na kolejích neteče teplá voda. S Lůcou jsme byly v posilovně a chtěly si dát sprchu, ale bohužel nám to není přáno. Omlouvám se těm, co jdou dneska večer se mnou na večeři.

4. Stále přemýšlím, jestli se skútr píše s Ú nebo s Ů a jsem líná si to vygooglovat.

5. Máme za sebou první 3 dny školy. Pondělní čínština nám dala docela zabrat. Mrs. Líu je docela hardcore. 2 hodiny jsme se snažili představit, zeptat se druhého na jméno a ve výsledku jsme v tom všichni měli hrozný guláš.
Včera jsme měli angličtinu s Američanem, kde jsme se jenom tlemili. Steven (učitel) si totiž celou dobu dělal akorát prdel z taiwanských studentů. Oni ti Taiwanci jsou takový zvláštní národ. Ale k tomu se ještě dostanu.
No a dneska jsem měla s Lůcou ráno němčinu a to byla taky sranda. Trošku za blbce jsme tam byly, ale my se do toho dostanem. Velkou výhodu máme v tom, že místní rádoby němčináři nedokážou říct polovinu německých slov. Tschechisch, ihrer a další lahůdky prostě neřeknou. Pak jsme měli volejbal, ale zjistily jsme, že učitel neumí ani slovo anglicky a navíc se celá hodina odehrává venku. V tom dopoledním vedru to není zrovna ideální. Volejbal jsme proto zrušily.

6. Mám čínské jméno. Znamená něco jako tichá krása, čehož si osobně vážím a nechám si to jednou vytetovat na ušní lalůček (až někdy najdu ty svoje znaky na netu, napíšu vám to).

7. O víkendu jsme byli v Kao za ostatníma, Dobrý to bylo, co si budem povídat. Jeli jsme na ostrov, prošli se po pláži, vyfotili jsme se s místníma (hrozná atrakce že jo, ti bílí nešikmoocí lidé), dali si zmrzku (po které nám všem doslova zmrzla huba) a večer šli pařit. Druhý den byl sice trošku hangover day, ale to nám přece nijak nebrání být stále stejně awesome.

8. Naše 5-členná skupina je banda bláznů. A já se omlouvám za to, že už nikdy nebudu normální. Opravdu mě to mrzí. Fakt. Promiňte.

9. Zítra si jdu barvit hlavu. Moje blonďatá ofina mě přestala bavit. Pravá asijská barva už na mě čeká. Doufám, že mi to nesežere vlasy.

10. Něco k těm Taiwancům. Můj první dojem je takový, že jsou všichni hrozně milí a hodní. A to opravdu. I když nic nerozumí, snaží se pomoct.
Ale pak mi přijde, že jsou jako neschopné, nesoběstačné loutky. Kluci bydlí třeba do třiceti u maminky a holky jsou takové malé roztomilé pipinky. Dneska, když jsem stála na němčině s ostatníma holkama, připadala jsem si jako Godzilla.
Taky se všichni chovají jako by jim bylo o 5 let míň. Takže trošku dětičky.
Jako ono to zní hrozně, když to takhle píšu (ještě když si to pročítám znova), ale po těch 10 měsících s Řekama, kteří jsou naprostý opak, mi to přijde docela masakr.
Taky (obzvlášť u nás na křesťanský škole) se všichni bojí porušovat nějaký pravidla. Všichni poctivě přes den študují, párty neznají a jdou nejspíš i brzo spinkat.
Avšak na silnicích se chovají jak naprostí blázni.

Ale kouknem se na Taiwance i z druhé stránky. Když jsme byli v Kao, tak tam jsou holky docela už otrkané a jsou to tak trošku *****. No prostě by šly s každým, kdo je ze západu. Taky smutná věc.

11. Když už jsem zabrousila do téhle části, budu pokračovat. Ráj pro kluky, peklo pro holky. Taiwanky na podpatečcích (a přesto stále menší než já) jsou kočky a kluci? Eine grosse Katastrophe!!

12. Taiwanci hrozně rádi všechno fotí, milují Hello Kitty a růžovou barvu. Proto jsem na FB označená asi na 30 fotkách z večeře, protože se vždycky najde někdo, kdo chce vyfotit, jak všichni společně papáme.No a Hello Kitty, jak už jsem říkala, nejspíš souvisí s tím, jak jsou tady hrozně dospělí. Pokoj vedle má na dveřích velkou růžovou záclonku s tou kočkou.

13. O víkendu mě nejspíš sežere opice. Možná půjdem s ostatníma na Monkey mountain, kde si tyhle zvířátka vesele běhaj. Ono vůbec celé je to tady ráj pro zvířata. Psi si vesele běhaj úplně všude ( i ve školní jídelně) a holky v Kao měly na bytě švába Manfreda. Škoda, že Manfred uvězněný v kelímku, jim umřel zrovna v den, kdy dostal tohle parádní jméno.
Nejvíc mě stejně dostávaj ti psi, díky mé panické hrůze z nich.

14. Stále nevím, jak se píše ten skútr.

15. Dneska jsme šli s Lůcou poprvé na oběd bez Taiwanců. A neobjednali si žádné pařátky. Hodně pomohly obrázky, které naštěstí na menu byly. Pak jsme zašly na čaj a ten jsme si taky vybraly dobře. Akorát nevím, co to byly za příchutě. Ono možná lepší někdy nevědět, co tady jíme.

16. Miluju tuhle písničku: Miles Kane - Come closer . Pusťte si ji a budete celý den chodit a zpívat si ji. Díky Luci.

17. Stále nemám fotky našich morčátek doma. Rodiče a technika, co na to jiného říct.

18. V neděli jsme jeli poprvé na skútrech z Kao do našeho kampusu. Taiwancům to trvá maximálně hoďku, nám to trvalo hoďky čtyři. Do toho začala být večer fakt kosa, takže jsme všichni přijeli pěkně prozmrzlí a unavení. Teda já a Háňa jsme seděly celou dobu jenom za našima řidičema, takže jsme nějak unavený nebyly. Jo někdo si to hold umí zařídit.

19. Prý se o nás tady na škole vykládá, že jsme letos dobrá parta. Ale jak už jsem dnes zmínila, my nejsme moc normální. Mj. Lůca projezdila Albánii vlakem; Jirka zase jel vlakem z Portugalska do Čech; Míra je fotbalista; Háňa nepotřebuje ani nikam jezdit, aby byla blázen a já jsem za poslední 2 roky taky moc doma nepobyla.
Podle mě normální člověk nepojede studovat na Taiwan, chce to přeci jenom trochu odvážnýho ducha.

20. Jdu googlovat ten skútr.

Mějte se krásně a příště zase napíšu něco smysluplnýho.