Dnes bude o všech zajímavých akcích a večerech.
Moje osobně nejoblíbenější večery byly na terase s vínem tekutým a hroznovým, Pringles a cookies. Těch bylo hodně a se Zuzou jsme probraly úplně všechno.
Další hromadu večerů jsme strávily v jednom baru, kde jsme měly slevu, díky tomu, že jsme řekly, že pracujem v hotelu. Nevím, jak v ostatních částech Řecka, ale na Rhodosu platí, když řeknete, že tam pracujete, dostanete v barech, restauracích parádní slevy. Někdy i v obchodech. Koncem září na mě prodavač mrknul a měla jsem všechny suvenýry za polovinu :)
Ale zpět k baru. Bar byl skvělej a výběr koktejlů ještě lepší. Jejich seznam byl asi na 6 A4, takže napoprvé člověk jenom kouká a přemýšlí, který název mu zní nejzajímavěji. Za prázdniny jsem ochutnala koktejly všech barev, chutí a názvů.
V našem oblíbeném baru, na finále MS ve fotbale.
To byly ty časté večery. Teď přejdu k těm unikátním.
Jedním z nich byla Řecká noc ve vedlejší vesnici. Byl začátek července a pro turisty jsou často pořádány tyhle večery. Na naši první Řeckou noc jsme razily já, Celine a Zuzka, Pauline byla bohužel v práci. Na Řecké noci to probíhá tak, že uprostřed určené plochy jsou muzikanti a tanečníci v krojích a ti tancují tradiční řecké tance. Kolem téhle plochy jsou pak stolky, židle, stánky se suvlaki a bary, kde si sednete koukáte a bavíte se s cizincema nebo s hostama z hotelu, které jsme náhodou potkaly ve stejném baru.
Když se podíváte pozorně, tak uvidíte mě s kratšíma vlasama, ale v naších hlavách máme ozdoby z koktejlů. Já windsurfaře a Celine zelené střapátko :)
Řecké tance vypadají na první pohled jednoduše, ale není to tak. Většinu tanců se lidé drží za ruce a tancují jenom nohama. Po 2 pivech nás vytáhli starší Angličaní na parket (byl to sice beton, ale vytáhli nás na beton zní hrozně). Každopádně už nám to tak jednoduché nepřišlo. I když sranda to byla, protože jsme tam byli za hrozné trotly.
Takže první Řecká noc se povedla na jedničku. Ale to ráno...ach to ráno...
Musela jsem jít do práce na 7 a moji milí, povím vám, že takhle zle mi ještě nikdy nebylo. Nebo bylo, ale nemusela jsem od rána pracovat 8 hodin. Když mě ráno Spyros viděl, začal se neskutečně tlemit. Já musela připravovat snídani, takže takový tác s párkama jsem nemohla ani vzít. Žaludek by to nezvlád.
Nakonec mě Spyros poslal dozadu si na chvíli lehnout. Místo abych běhala po restauraci, spala jsem s hlavou na stole někde v kuchyni. To jsem si fakt řekla, že už nikdy nebudu pít. Vydželo mi to asi týden no. A nejdivnější na tom je, že jsme ani moc nepily. Každá 2 piva, 2 koktejly a 2 panáky. Jestli to bylo tím vedrem? Fakt nevím, ale personál z hotelu jsem pobavila slušně, když mě viděli spící v kuchyni.
Ten den jsem první jídlo měla až večeři :)
Druhá řecká noc byla na konci srpna. To už jsme šly všechny 4 + Pierre, Celinin tehdejší přítel. Já už jsem na sebe dávala bacha, minulá zkušenost mi stačila a navíc ráno jsem měla šéfovat restauraci. Za to Zuza měla další den volno a tak řádila. Opět jsme tancovali v kruhu na řecké písně, opět jsme vypadali jak utečenci z ústavu a opět nám to bylo uplně jedno. Naší francouzští přátelé odjeli dřív a se Zuzou jsme šly zpátky pěšky. 2 kiláky, to není moc. Jenže tuhle trasu jsme šly nejmíň hodinu. A byla to sranda. Ale o tom vám víc poví fotopříběh.
Cestou jsme dělaly neskutečně kraviny a fotily se všudemožně.
Nicméně hl. hrdinkou je Zuza, která se chtěla vyfotit tak, že bude ležet na popelnici (to, že to nejde udělat, jsem si nechala pro sebe a jenom zvědavě čekala)
Jak měla problém s koordinací, zakopla, spadla do něčeho a z toho se vyklubala žlutozelená barva :D
A šla s touhle nohou až do hotelu
Zuziny žabky, barva už nešla smýt, tak je měla takhle hezky barevné :))
Takže takové byly Řecké noci. Pak teda ještě jedna byla v polovině září, ale už nebylo moc turistů, tak jsme tam ani nešly.
Zmíním ještě bary v jiné vedlejší vesnici. Tam byl bar, jméno jsem právě úspěšně zapomněla, ve kterém byl obrovský bazén se skokanským můstkem, skákací hrad a tancovalo se tam baru. Tak jsem tancovala na baru a málem spadla. Ani už nevím, kdo mě zachránil. Na ten skokanský můstek jsme si se Zuzou brousily zuby dlouhou dobu, ale nakonec skočila jenom ona. Můj důvod byly jednak čočky a ten druhý "Tam nahoru mě nedostaneš"
A taky jsme navštívily největší diskotékové kluby, které byly v okolí. Moje oblíbená činnost to není, ale Spyros měl jednou dobrou myšlenku, když říkal: "Tady tě nikdo nezná, takže si můžeš dělat, co chceš". Pravda, řadu věcí bych v Čechách neudělala, ale na Rhodosu to bylo všem jedno.
Ty dva diskotékové kluby byly od sebe vzdálené asi 10 metrů, takže se dalo mezi nimi přebíhat. Nebyly postavené jako velká hala, ale spíš na otevřeném prostranství. V tom jednom měly nejdražší koktejly na celém Balkánu a ještě navíc hnusné.
V tom druhém se v polovině července konala Swimming pool party. Uvnitř byly napuštěné asi 4, 5 dětských bazénků, ve kterých jste mohli řádit. Tohle byla skvělá akce. Fotky bohužel přidat nemůžu, protože Pauline měla plavky, které ji úplně nesedly a fotky odhalují víc, než by chtěla.
Ze Swimming pool party jsem našla pár fotek, na kterých nejsme vidět v plavkách. Problém vyřešen :)
No a pak jsem zažila týden, kdy jsem se seznámila se skupinou polských hostů a každý večer jsme jeli někam pít. Krutý týden. Trhla jsem si s nimi i rekord, když jsem po jednom večeru šla spát ráno v 9 :)
Polští hosté a týden bez pořádného spánku
To byly asi všechny večery, co se mi vybavily. Ty večery v klubech se odehrávaly od června do konce srpna. Pak už tam nebylo moc lidí, bary byly prázdné a byla to nuda. Jen dodám, že v barech to začíná žít po půlnoci, před ní je všude pustoprázdno.Takže když už někam jdete, běžte v jednu v noci :)
Jasně, že kromě klubů byly i večery, kdy jsme jenom chodily večer na pláž a kecalo se do rána. Ale ty zas tak zajímavé nejsou. I když...dozvěděla jsem se spoustu věcí.
Pro dnešek vše a odcházím se dívat na pohádky. Díky všem čtenářům, že máte odvahu pokaždé odkaz rozkliknout a přečíst; díky svému textovému editorovi Gustovi (naučil mě pravidlo mě/mně :D); díky svým 3 múzám, které jako první o blogu věděly a odsouhlasily jej. Všem Vám přeju krásné svátky; Ježíšek ať Vám donese, to co si přejete nejvíc a ať Vám nezaskočí kost z kapra. Všem posílám pusu. Pa ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat